Konec dobrý všechno dobré...

Toto je poslední příspěvek ze série článků o mém Erasmu v italské Bologni, a předem se omlouvám, že bude trochu delší. Pokud jsi nečetl předchozí články, tak to rychle naprav ➡ všechny články.

Tak a je konec. Skončila poslední přednáška, dopsaly se seminárky, skončila poslední písnička na párty, dopil se poslední drink, rozloučili jsme se s těmi, se kterými jsme trávili poslední měsíce a slíbili si, že se všichni vzájemně navštívíme. Všechno jednou končí a tak i Erasmus. Když jsem začínal psát tenhle blog, neměl jsem tušení, co všechno mě čeká. Jak jsem psal už v úvodu mnoho lidí vyhlíží Erasmu jako time of my life, nejlepší životní zážitek a tak podobně. Já jsem nic takového nehledal, jen jsem chtěl vypadnout někam daleko. A tak dlouho jsem se bránil a systematicky i srkze své články ruinoval představu dokonalého bezproblémového Erasmu, až nakonec i já budu muset říct, že to opravdu stojí za to. Znáte celý můj příběh - byl jsem k vám upřímný od začátku, žádné příkrašky, pěkně surová realita a přesto všechno je třeba říci Erasmu ano.

Mohl bych klidně pokračovat dál a vyprávět vám o tom, co se mi přihodilo, třeba že se mnou vyhořel vlak během cesty zpátky, že jsme málem volali policii když jsme chtěli od majitele bytu zpátky naši zálohu, nebo o tom, jak jsem si udělal výlet do Španělska, hledal nádraží v Madridu, trávil noc v Portugalsku, málem skončil na pohotovosti v Bordeaux, nebo že jsem se jako jediný opravdu rozhodl navštívit kamarádku z Erasmu u ní doma v Řecku, a tak teď sedím v baru s výhledem na moře a přede mnou je cesta přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko a při mém štěstí bude zázrak dostanu-li se domů včas... but it’s over now.

A teď vidím spíš to, co mi to všechno dalo – například, že člověk toho k životu zas tolik nepotřebuje, že se člověk přizpůsobí každé situaci, byť to možná chvíli trvá, ale časem si zvyknete na všechno – na záchodě je vlastně super, když vůbec teče voda, a postel už nakonec přece jen nemusí být vaše vlastní 😅. Zjistíte, že v reálném světě se nehraje na jazykové úrovně a vyhrává ten, kdo se dokáže domluvit rukama nohama, že ne všechno co by mělo být je takové i ve skutečnosti a také to, že jsme vlastně všichni skoro stejní a jediné, co nás kolikrát od druhého dělí je hranice prvního kroku, nakonec zjistíte, že všichni máme podobné strachy, touhy, potřeby a vášně. 🌍

Zjistíte, komu na vás záleží, že jsou lidé, pro které vzdálenost není problém (díky Matouši). Že jsou schopni za vámi přijet, a vlastně to ani není o tom, jaké je venku počasí (díky Táňo). Že ti, se kterými dlouho nebyla společná řeč jsou tu přece jenom pro vás (díky ségro). Že jsou přetržená lana, která se přece jen dají znovu navázat (díky Kiki). A že ačkoliv jdete po páté ulicemi San Marina, po několikáté vypravíte příběh o Boloňských špagetách a uličkách, po šesté obdivujete Dóm ve Florencii a shlížíte Davidovým pohledem na tu renesanční perlu florentskou, ale pokaždé tam jste s někým novým, pokaždé začínáte nový příběh.

Definovat Erasmus není snadné – mohl bych se snažil hledat patetické fráze typu „Erasmus není jen zážitek, ale životní styl“, ale nebudu to dělat. Myslím si, že kouzlo Erasmu je právě v tom, že každý je jedinečný, každý má ten „svůj“ Erasmus – každý od prvního dne píše svůj jedinečný příběh, který nemá žádnou předlohu.

Chtěl bych závěrem poděkovat vyšetřovali J. Jelínkovi z PČR, za to, že se česká policie usilovně snaží dopadnout pachatele toho podvodu s ubytováním, který má na svědomí desítky okradených studentů.

A dík patří také Anežce Novotné ze zahraničního oddělení Fakulty humanitních studií za podporu, kterou studentům na výjezdech poskytuje. Mohl jsem se na ní s důvěrou obrátit od začátku téhle "problematické" cesty.

Tak pokud ještě váháte, vydejte se na tu cestu, je před vámi čistý list papíru, objevíte sami sebe, nové země, nové způsoby.

A třeba jako já můžete objevit lásku tam, kde už ji nikdo nečekal – tak ještě jednou, díky Matouši ❤️.

Přeji všem krásné léto a vydařený Erasmus, andrà tutto bene! 🌅

Jan Bubanec

Pokud chcete vidět více fotek z Erasmu a mých cest, sledujte mě na Instagramu 📸 @hoznzabubak