Finsko - Expectations vs. Reality

Každý má jistě před odjezdem na Erasmus určitá očekávání, možná i předsudky, o tom, co ho v dané zemi čeká. Ani já jsem nebyla výjimkou. O Finsku jsem toho reálně moc nevěděla, věděla jsem pouze o žebříčku, který již několik let po sobě hodnotí Finsko jako nejšťastnější zemi na světě. Jaké další představy jsem o Finsku měla a jak se mi (ne)potvrdily?

Tma

Moje cílové město, Tampere, je poměrně vysoko na severu. Všichni jsme asi slyšeli o polární noci, kdy slunce celý den nevyjde. Tampere sice není za polárním kruhem, ale bála jsem se, že i tak slunce jen tak neuvidím a z neustálé tmy začnu mít brzy deprese. Reálně jsem se tmy bála více než zimy.

Do Tampere jsem přijela 4. ledna. V tu dobu slunce vycházelo kolem 10. hodiny ranní a zapadalo po 3. hodině odpolední. Tedy jsme zde měli cca 5 hodin slunečního světla denně. No a ono to nakonec nebylo nijak hrozné. Tampere je hodně osvícené, a to i díky vánočnímu osvětlení a výzdobě, kterou Finové jen tak nesundávají. Článek píši na konci února a po městě jsou pořád rozvěšená světýlka, která vytváří hezkou noční atmosféru. Člověku pak nevadí se pohybovat po městě ani za tmy. Navíc jsem na Erasmu v letním semestru, tedy denního světla pořád přibývá.

Tip – sami Finové doporučují brát vitamin D, od příjezdu tedy beru tablety, které nedostatek sluníčka trochu kompenzují.

Zima

„Proboha ty jedeš v zimě do Finska?! Vždyť tam zmrzneš!“ běžná reakce, kterou jsem slyšela, když jsem sdělila, kam jedu. Zimu mám ráda, ale stejně jsem očekávala, že několik měsíců nevyleze hodnota na teploměru nad -10°C, poměrně běžné teploty tu budou i pod -20°C a i mně to začne po chvíli vadit.

No a ono ne. Běžná teplota je tu od -5°C do 0°C. tedy nic, na co bych nebyla zvyklá z Čech. Nejnižší teplotu jsem zde zažila -19°C a to bylo pouze jeden den v lednu. Ten den jsem si tedy šla koupit nový, teplý kabát, ten český už na tyto teploty úplně nestačil… Ale jak říká klasik – Není špatného počasí, je jen špatného oblečení. Tedy pod džíny stačí dát punčochy, navléct si vlněný svetr a bude vám krásné teplo. A hlavně nezapomenout rukavice!

Tip – při -19°C člověk konečně pořádně docení roušku.

Ceny

Finsko patří do třetí, nejdražší cenové skupiny zemí, do kterých můžete (s FSV) vyjet. Obecně je znám fakt, že v severských zemích je draho. Před odjezdem jsem tedy počítala s tím, že stipendium mi pravděpodobně nevystačí, na cestu si musím proto nejprve vydělat a stejně se nejspíš neobejdu bez finanční pomoci od rodičů.

Dostala jsem stipendium ve výši 600€ na měsíc. Největší část padne na ubytování. Bydlím na nejdražší koleji, která stojí 380€. Na jídlo a další výdaje mi tedy zbyde přes 200€ měsíčně. Vzhledem k tomu. že školní menzy zde vysoce financuje stát, stojí studentské jídlo 2,70€. V ceně obědu, který je formou bufetu, je salát, hlavní chod, chléb a pití a jídlo je opravdu výborné. Pokud tedy zajdete do menzy každý den na oběd a na večeři si vystačíte s něčím lehkým, vyjde vám stipendium na základní potřeby úplně v pohodě. Tampere je navíc studentské město, tedy i v dalších restauracích mají studentské slevy. Samozřejmě pokud chcete cestovat, případně chodit na party, budete potřebovat sáhnout do jiných rezerv. Zejména alkohol je tu opravdu drahý (velké pivo v baru stojí okolo 8€ a "velké" znamená 0,4l), tedy bez toho bude možná nutné se zcela obejít. Jinak ale není třeba se bát toho, že tu budete z důvodu financí hladovět.

Tip - nejlevnější potraviny najdete v Lidlu. Sortiment není tak široký, jako třeba v K-marketu, ale rozhodně ušetříte.

Lidé

Finové jsou chladní, uzavření, asociální, je těžké s nimi komunikovat... Tuším, že takové nějaké předsudky panují o Finech. Jaká je skutečnost?

Finové nesnáší small talk, neprovozují ho. Neočekávejte tedy, že se s vámi na zastávce, v obchodě, v autobusu jen tak někdo dá do řeči. Finové prostě neplýtvají slovy. To si musíte pamatovat i ve chvíli, kdy se na něco ptáte. Pokud hledáte určitý autobus, který jede tam, kam potřebujete, nesmíte se zeptat: "Jede autobus číslo 5 tam a tam?". V případě této otázky je totiž dost možné, že dostanete strohou odpověď "Ne". Ale pokud se zeptáte "Můžete mi říct, který autobus jede tam a tam?" pak už je možné, že se dozvíte více. Není to ale tím, že by byli Finové nezdvořilí, naopak. Poskytnutí více informací, které pro vás mohou být zbytečné, je považováno za nezdvořilé. Tedy pokud jste tak trochu introverti a asociálové (jako já), je Finsko přesně tou zemí pro vás. Pokud se vám ale přece jen povede s Finy navázat rozhovor, jsou přátelští a nápomocní.

Tip - drtivá většina společnosti mluví anglicky, ale neuškodí naučit se alespoň pár základních frází ve finštině.

Školství

Finské školství patří k nejlepším na světe. Je to i jeden z důvodů, proč jsem chtěla do Finska, abych ho poznala na vlastní kůži a zjistila, jak se liší od výuky v Čechách.

Na Erasmus jsem odjela v době řádící pandemie. Odjížděla jsem s vědomím, že všechny předměty budu mít online. Po příjezdu jsem se ale dočkala příjemného překvapení v podobě zjištění, že alespoň jednu přednášku budu mít prezenčně díky nízkému počtu zapsaných studentů. Zažila jsem tedy prezenční i online výuku a mohu nyní říct, že se nijak neliší od výuky v ČR. Vyučující přednáší látku dle připravené prezentace a výuka je otevřena diskuzi, tedy kdokoliv se kdykoliv může na cokoliv zeptat. Stejné zkušenosti mám i s výukou na FSV. Jediná změna je, že semestr je rozdělen do dalších termů, Letní semestr začíná již druhý týden v lednu. Do konce února běží period III, následuje týdenní volno, a druhý týden v březnu začíná period IV, který končí na konci dubna. V květnu (period V) už většina výuky neprobíhá.

Tip - některé předměty končí na konci period III, některé pokračují dále. Je třeba si toto pořádně prostudovat v sylabu, případně ve finském SISu (název je shodou okolností stejný).

Dalo by se tedy říct, že Finsko předčilo má očekávání. Máte vlastní představy o Finsku a chcete je potvrdit nebo vyvrátit? Napište mi :)