.png){kind=small}
free-mover
mobilita, kterou si ušiješ na míru!
Zjistil(a) jsi, že tvá vysněná univerzita není v naší nabídce? A ty přesto sníš o tom jednou navštívit její kampus jako výměnný student? Režim "free-mover" je splněným snem i pro náročné. Vyžaduje však obrovskou samostatnost
co se dozvíš?
obsah
závěrečné zprávy🗒️
přečti si, jaké jsou zkušenosti absolventů Erasmu
👉🏻
informace na fakultáchℹ️
prozkoumej instrukce k Erasmu na své fakultě
👉🏻
často kladené dotazy❓
máme pro tebe odpovědi na nejčastější otázky uchazečů
👉🏻
Kdo je free-mover a proč bych to měl(a) být já? 🤔
Free-mover je student, který vyjede do zahraničí mimo rámec existujících výměnných nebo stipendijních programů, tedy na vlastní pěst.
Hlavní výhodou je, že si tak můžeš vybrat prakticky jakoukoliv zahraniční univerzitu, o kterou máš zájem, stanovit si vlastní dobu pobytu a domluvit si vlastní studijní plán. Není žádné výběrko na domácí fakultě - tohle je tvoje mise a ty jsi jediným kandidátem.
Nevýhodou je větší administrativní zátěž, protože celý výjezd si musíš zařídit sám/sama a nemůžeš jet podle zavedeného postupu našich klasických programů jako je Erasmus nebo meziuniverzitní dohody. Ani zaměstnanci na zahraničních odděleních tvé fakulty nebo na rektorátu ti nebudou schopní ti pomoci se záležitostmi, které budeš nejspíš řešit. Budeš na to do značné míry sám/sama. Univerzity navíc za tento typ pobytu obvykle požadují školné, zároveň však někdy nabízejí také stipendijní programy, které jej mohou částečně nebo i zcela pokrýt.
Háček je v načasování ⏱️
Zařídit si zahraniční studium na vlastní pěst je časově náročný proces. Musíš si vyhledat všechny potřebné informace a může se také stát, že budeš relativně dlouho čekat, než ti někdo z univerzity odpoví na tvé dotazy. No a taky se může stát, že odpovědi se ti vůbec nedostane😥. Poměrně dlouho (řádově měsíce) trvá procedura přijímacího řízení nebo žádosti o stipendium. Další čas také zabere vypracování a zařizování všech podkladů pro studium (tj. motivační dopisy, doporučující dopisy a tak podobně).
Kde hledat informace?🔎
Některé univerzity mají na svých stránkách zvláštní sekci určenou zahraničním studentům (free-moverům), není to ale zdaleka pravidlem a častěji se setkáš s tím, že jsou informace rozptýlené na různých místech webových stránek, nebo mohou také úplně chybět. V takovém případě tě čeká nepříjemné kolečko dotazování, e-mailování a telefonování.
víš, že...
Pokud ses již rozhodl(a) pro výzkumný nebo studijní pobyt v konkrétní zemi, můžeš využít odkazy na národní akademické informační portály některých zemí či stipendijní programy podporující výzkumné pobyty v těchto zemích. Většina národních portálů uvádí seznamy univerzit a vysokých škol v dané zemi, popis systému vysokého školství, praktické informace o životě, studiu a výzkumu a informace o stipendiích pro zahraniční studenty.
Mrkni se na pár užitečných odkazů:
👉🏻 Evropské země, 👉🏻USA 👉🏻Kanada 👉🏻Austrálie 👉🏻Japonsko 👉🏻Taiwan
Jak pořešit finance? 🤑
Univerzita po tobě bude pravděpodobně požadovat školné, jehož výše může být na první pohled trochu děsivá. Nemusíš se ale hned lekat – zahraniční školy často disponují různými finanční zdroji, stipendii, dotacemi či granty. Pokud jsi schopen/schopna nabídnout své vědomosti a schopnosti v daném oboru, můžeš zkusit požádat o přímou finanční dotaci. Někdy je také možné si na univerzitě přivydělat formou brigády.
Pomoci může i Karlovka. Můžeš si požádat o finanční podporu ze zdrojů své fakulty, nebo univerzity (např. Fond mobility) nebo využít nabídky různých nadací, grantových agentur a dalších institucí podporujících studentskou mobilitu.
Pojedeš? Takhle je třeba postupovat!
1) Pořádně si to celé rozmysli
Rozvaha je nutná, pokud plánuješ jakoukoli mobilitu, ale režim free movera je v rámci druhů mobilit královskou disciplínou. Kdybychom to měli přirovnat k řecké mytologii, je to Odysseova cesta – může se ti zdát, že přípravy už trvají desetiletí, aniž by ses hnul(a) z místa. Pokud máš ale výdrž a odhodlání, bude tvá cesta korunována epickým úspěchem.
Free-mover je profík ve zvládání stresu. Zdatně se prokousává byrokracií zahraniční univerzity, je neodbytným telefonistou, zdatným detektivem a ze všeho nejvíc velmi motivovaným studentem. Abys tuhle cestu zvládl(a), musíš si tedy dobře promyslet důvody, proč vlastně chceš do zahraničí vycestovat. Chceš se zdokonalit v jazyce? Máš výzkum, který na mobilitě závisí? Píšeš výjimečnou bakalářku, diplomku nebo disertačku, kterou výjezd posune na novou úroveň? A hlavně: máš dobrý důvod, proč svoje plány nemůžeš stejně kvalitně uskutečnit na některé z partnerských univerzit? Pokud odpovědí na tuto zásadní otázku je "ano", pak jsi tu správně. Připrav se, že na ni budeš odpovídat opakovaně – v motivačním dopise, v projektu pro zahraniční pobyt či ve zdůvodnění potřeby stipendia v žádosti o udělení finanční podpory. A tvá odpověď by měla být dobrá – postavená na pádných argumentech. Zajímat bude nejen UK ale hlavně a především hostitelskou školu. Musíš prokázat, že máš jasný cíl a konkrétní představu o náplni svého zahraničního pobytu.
2) Vyber si zahraniční univerzitu
Výběr zahraniční univerzity nepodceňuj, založ jej na důkladném zvážení všech dostupných informací. Při rozhodování je nutné brát v potaz
👉🏻 cíl svého pobytu (studijní či výzkumný pobyt, zpracování závěrečné práce, apod.) na základě toho si pak
👉🏻 zjisti více o zaměření fakulty (katedry), o jednotlivých kurzech, vyučujících či vybavení výzkumného pracoviště.
👉🏻 Důležité je také se zamyslet, jak skloubíš zahraniční výjezd se studiem na své domácí fakultě a případně jak mu přizpůsobíš svůj studijní plán. Předem se důkladně informuj o studijních programech a také
👉🏻 ověř, zda budeš moci získané kredity uplatnit ve svém studiu.
3) Kontaktuj zahraniční univerzitu
👉🏻 Pokud univerzita nemá na svých stránkách informace pro free-movery
1) Vyhledej konkrétní pracoviště (katedru) a zjistěte si o ní maximum informací.
Oslovit můžeš přímo vedení katedry – u free-movera platí, že za zeptání nic nedáš a čím asertivnější a odvážnější v komunikaci jsi, tím lépe (ostatní to platí i v dalších sférách života 😅 )
2) Můžeš oslovit buď vedoucího katedry, nebo jiného člena katedry, kterého znáš jako odborníka, se kterým bys chtěl(a) spolupracovat.
Pro první kontakt postačí e-mail, ve kterém se krátce představíš, napíšeš, čím se zabýváš, popíšeš stručně svůj studijní/výzkumný záměr a krátce zdůvodníš, proč si vybral(a) právě toto pracoviště. Zeptej se, zda a za jakých okolností je daná katedra ochotna tě přijmout ke studiu nebo výzkumu. Vedení katedry nabídni, že pošleš další dokumenty (např. projekt své práce, doporučující dopisy a další informace), aby tvůj případný pobyt mohla zvážit.
3) V případě, že o tebe katedra projeví zájem, domluv se na dalším postupu, zeptej se, jaké dokumenty budou chtít zaslat a vyžádej si akceptační dopis (letter of acceptance, letter of invitation). Ten je oficiálním dokumentem zahraniční univerzity, ve kterém vyjadřuje souhlas s tvým studijním či výzkumným pobytem. Tento dokument je také ve většině příležitostí nutný pro žádost o stipendium či vízum.
👉🏻 Pokud univerzita má na svých stránkách informace pro free-movery
Postupuj podle pokynů, které zde najdeš. Výše popsané tipy ti ale mohou být užitečné i v takovém případě - někdy je totiž potřeba osudu trochu pomoci a otevřít si "boční vrátka"
Jaké dokumenty jsou obvykle požadovány?
Přihláška
Na webu vybrané školy si vyhledej přihlášku a zjisti si termín pro její podání. Na některé školy je možné hlásit se prostřednictvím internetu, jiné vyžadují zaslání zkompletované přihlášky poštou. Ke zkompletované přihlášce je třeba napsat doprovodný dopis. Většina škol vyžaduje také přiložení dokladu o zaplacení poplatku za přihlášku.
Doporučující dopisy
K přihlášce je zpravidla nutné přiložit doporučující dopisy, a to většinou od dvou až tří vyučujících z tvé fakulty či katedry. Vyučující, který ti napíše doporučující dopis, by měl zhodnotit tvé studijní schopnosti a výsledky, přístup ke studiu a také způsobilost studovat v daném jazyce na zahraniční VŠ.
Více informací o doporučujících dopisech
Motivační dopis
Důležitost této části přihlášky je na každé zahraniční škole různá. Obvykle se v něm prolínají prvky životopisu a profesionálních perspektivních plánů studenta.
Návody a příklady motivačních dopisů
Výpis studijních výsledků z předchozího studia, kopie diplomu, maturitní vysvědčení
Zahraniční vysoká škola od tebe bude vyžadovat oficiální doklad o dosavadních studijních výsledcích, který získáš na studijním oddělení příslušné fakulty, nebo kopii diplomu a dodatku k diplomu, případně certifikát ze zahraničního studijního pobytu v rámci programu Erasmus. Dále může žádat ověřený překlad maturitního vysvědčení.
Doklad o finančním zabezpečení
V některých případech bývá nutné doložit, že žadatel o přijetí či jeho sponzor má na svém kontě dostatek finančních prostředků na zajištění studia a pobytu v dané zemi.
Doklad o jazykové způsobilosti
Konkrétní požadavky univerzit se liší. Některé požadují specifické jazykové certifikáty jako např.: IELTS či TOEFL, jiným stačí např. potvrzení ze tvé fakulty. Je nutné se o tomto předem informovat a také počítat s tím, že termínů pro zkoušky k obdržení jazykových certifikátů je třeba jen několik za rok a jejich vyhotovení může trvat i několik týdnů. Nejlepší je využít termínů na začátku kalendářního roku, které bývají méně obsazené.
Tyto výše zmíněné náležitosti se mohou, ale nemusí v podmínkách k přijetí vyskytovat. V každém případě však respektujte všechny podmínky a dokumenty, které po vás přijímací univerzita požaduje.
4) přijetím to nekončí - o ubytování
Ubytování bys měl(a) začít shánět několik měsíců před odjezdem do zahraničí. Většina univerzit má vlastní ubytovací kapacity, ale některé univerzity tyto možnosti nemají. Zjištění, jaké jsou ubytovací možnosti pro danou univerzitu, by nemělo být náročné. Počítej ale s tím, že některé univerzity dávají přednost při ubytování studentům, kteří přijeli v rámci nějakého výměnného programu a freemovery ubytovávají až v druhé řadě. Další možností je samozřejmě vždycky ubyování v soukromí – pokud se rozhodneš vyhledat si soukromé ubytování, počínej si obezřetně. Podvodníky najdeš totiž takřka v každé zemi – pár tipů, jak můžeš alespoň trochu eliminovat riziko, že se staneš jejich obětí najdeš v našem článku
Časový rámec výjezdu - co, kdy a jak?
Vyber si cílovou zahraniční univerzitu (resp. více univerzit). Pokus se dohledat co nejvíce informací ohledně svého potenciálního studia, případné finanční podpoře při studiu, možnostech ubytování, apod. Pokus se najít co nejvíce informací o přihlašovacím procesu. Pokud univerzita má přímo stránku pro studenty, kteří plánují příjezd v režimu free-movera, je to rozhodně dobré znamení, že má pro takové případy stanovené postupy. V opačném případě alespoň můžeš otestovat, jak univerzita komunikuje mailem nebo telefonicky, což ti napoví hodně o tom, jak by mohl celý proces vyřizování výjezdu vypadat.
18 měsíců před plánovaným začátkem studia
12 měsíců před plánovaným začátkem studia
👉🏻 Zahraniční vysoká škola bude pravděpodobně vyžadovat doklad o tvých jazykových znalostech, proto si včas zařiď požadovaný jazykový certifikát.
👉🏻 Zašli přihlášku na univerzitní vstupní testy.
👉🏻 Pokud nemáš pro studium v zahraničí zajištěné finanční prostředky (na školné, náklady na živobytí, cestovné atd.) měl(a) bys už začít hledat alternativní finanční zdroje.
👉🏻 Připrav si všechny doklady, které přijímací univerzita vyžaduje spolu s podáním přihlášky.
9 měsíců před plánovaným začátkem studia
Na studijním oddělení své fakulty si vyžádej potvrzený výpis studijních výsledků (v angličtině), někdy škola vyžaduje i notářsky ověřený překlad maturitního vysvědčení. Přihlášku ke studiu a všechny požadované doklady zašli na univerzitu (pozor na termíny uzávěrek včetně termínu pro zaslání žádostí o finanční podporu).
Po obdržení rozhodnutí o přijetí na zahraniční VŠ
Pokud jsi se hlásil(a) na více škol, teď nastává ta chvíle, kdy je třeba vybrat si na kterou nastoupíš. Ostatním samozřejmě nezapomeň sdělit tu smutnou zprávu, že je nepoctíš svou přítomností.
Naopak své vybrané škole zašli potvrzení o zaplacení zápisného a vyplněné formuláře, které škola požaduje. Zkontaktuj univerzitu ohledně ubytování a zjisti si podmínky zdravotního pojištění v cílové zemi. Rezervuj si letenky nebo jízdenky.
Pokud je potřeba vízum, začni si ho vyřizovat co nejdříve po obdržení rozhodnutí o přijetí.
3 měsíce před plánovaným začátkem studia
Zajisti si zdravotní pojištění na dobu výjezdu. To je důležité protože poplatky za celkem banální ošetření se v některých zemích mohou vyšplhat do astronomických výšin.
V případě, že nemáš k zajištění studijního pobytu dostatek finančních prostředků, některé univerzity lze požádat o odložení nástupu do školy (většinou max. 2 semestry).
užívej! 🥳