Rozdílů je celý kotel. Pro studenta zvyklého na nepovinné přednášky a povinná cvičení bude šok, že veškerá janovská výuka na medicíně se sestává z povinných přednášek. Tyto přednášky pak taky probíhají primárně v odpoledních hodinách (od 4. roku výš, 3. rok je má někdy ještě dopoledne). Dále rozvrh není fixní a každý týden tedy máte jiné rozložení hodin a musíte kontrolovat rozvrh a) ve studijní aplikaci, b) v akademickém kalendáři a c) v Telegram skupině daného ročníku (Italové milují používat sociální síť Telegram, která funguje jak Discord).

Byť jsou přednášky povinné, tak studenti erasmu jim jaksi propadli sítem, neb byť dostanete univerzitní přístup (login a heslo), tak vám nebude fungovat odebírání prezence, které probíhá pouze online skrze aplikaci univerzity. Nicméně můžete si dělat italské kamarády tím, že jim občas prezenci vezmete za ně, když erasmákům prezence nefunguje. Když po vás bude někdo v Česku požadovat potvrzení o prezenci, tak ale není problém si na začátku předmětu zajít za garantem předmětu a vysvětlit mu situaci. Nejspíš vám řekne, ať si sepisujete přednášky, na kterých jste byli, a pak mu dáte seznam k podepsání. A nedá se to jen opsat z kalendáře, Italové tuze rádi témata přednášek prohazují bez předchozího avíza.

S praxemi je to složitější - Italové si je přihlásí přes studijní systém, který však opět pro erasmáky nefunguje. Pro absolvování praxí (podívání se do nemocnice) je potřeba si je zanést do Learning Agreementu pomocí speciálního kodu předmětu. Kreditově to pak je, že jeden týden praxí se rovná 1 ECTS. Oddělení praxe se pak diskutuje s koordinátorem erasmu, který vám dá kontaktní email na zodpovědnou osobu na vybraném oddělení. Nicméně funguje taky sehnat si email sám, či se dojít domluvit přímo na oddělení, protože koordninátor Damonte není nejpřívětivější osoba. Průběh praxí je pak následující: začátek bývá v osm ráno, praxe trvají 4 hodiny a náplň záleží dost na vás. Čili čím víc se budete zajímat, tím víc toho uvidíte a bude vás to bavit. Jakmile se nebudete ptát, tak skončíte nalepení jak moucha na zdi a budete se jen modlit, aby ty 4 hodiny utekly co nejrychleji. Za mě můžu vřele doporučit kliniku očního - potkala jsem tam milé a vstřícné doktory ochotné mi cokoli ukázat a nechat mě to vyzkoušet. Za kamarádku pak zase onkologickou kliniku.

Zkoušky probíhají většinou ústně až na pár výjimek, kdy se jedná o kroužkovací testy. Termíny zkoušek jsou pak vypsané většinou jeden na měsíc pro daný předmět, nicméně se tam může nahlásit celý ročník (nemají omezenou kapacitu). Což ale znamená, že zkouška s termínem 19.6 bude probíhat i 20.6 či déle podle počtu studentů. Pořadí je buďto podle času přihlášení, či abecední. Je nutno přijít už první den, aby si vás odškrtli na seznamu prezence a případně vám řekli, že máte dojít zítra či pozítří. Pak už nezbývá než čekat na zavolání. U zkoušky si otázky netaháte, ale zkoušející vám sám nějakou náhodně vybere, a pak bez přípravného času začínáte mluvit. Většina zkoušejících byla ochotná zkoušet i v angličtině, byť se to oficiálně nemá (je minimum erasmáků, co umí italsky). Nicméně je dobré ukázat aspoň trochu snahy mluvit místním jazykem.

Komunikace s univerzitou může být oříšek. Oficiálně erasmus kancelář pro medicínu funguje jen online pomocí emailu a pravidelných videohovorů v pondělí ve 12 hodin. Paní sekretářka ne vždy porozumí tomu, co se po ní žádá, a nemusí vždy promptně odpovídat, koordinátor erasmu pak asi každý den vstává špatnou nohou. Nicméně když se člověk obrní trpělivostí a vytrvalostí, tak se vše nakonec vyřeší. A pak pro urychlení a snazší řešení komplikovaných situací se dá zajít do erasmus kanceláře osobně. Hlavní je se příliš nefixovat na to, že kancelář funguje pro studenty pouze online.