První, co se mi vybaví je bez pochyby barokní zámek, dominanta města, ve kterém právě univerzita sídlí. Uvnitř je škola moderní, ale jedna část budovy zůstala zámkem i zevnitř a je z ní nyní muzeum. Celý kampus je krásný. Nachází se v něm několik knihoven, menza, prostor pro odpočinek nebo tzv. MensaWagon, ve kterém si studenti můžou zakoupit malé občerstvení nebo si udělat kafe.

Praxi jsem vykonávala pod záštitou Lékařské fakulty University v Lublani v University clinical center. Co mě jako první napadne ve spojitosti s adoptivní univerzitou je Erasmus koordinátorka, paní mag. Čelofiga, se kterou jsem komunikovala celou dobu pobytu a bez který bych byla ztracená. Na emaily odpovídala ihned, všechno zařídila, všechno jsem věděla dostatečně dopředu a pokud byl problém, mohla jsem se za ní zastavit a vš bylo vyřešeno ještě ten den.
University clinical center je veliká, ale už starší nemocnice, která byla během mého pobytu zvenčí renovována, což bylo občas trochu nepříjemné. Jinak celkově nemocnice (ať už se to týká vybavení nebo lékařského ošetřní) je na tom stejně jako fakultní nemocnice v České republice.

Univerzita v Coimbře je jednou z nejstarších v Evropě. Její hlavní komplex, patřící pod světové dědictví UNESCO, nacházející se na kopci nad řekou Mondego, tvoří především historické budovy a symbol univerzity - zvonice. Najdeme zde i pozoruhodnou barokní knihovnu, muzea, studovnu a tak dále. Vstup do těchto budov mají studenti Univerzity zdarma a určitě stojí za navštívení. Nemocnice pro dospělé, kde jsem strávila polovinu stáže, se nachází v části města zvané Cellas. Prostředí nemocnice je poměrně dobře vybavené a příjemné. O moc krásnější je ale komplex dětské nemocnice nacházející se asi 20 minut chůze od té dospělé. Všudypřítomné květiny z barevného papíru na chodbách, barevné obrázky a moderně vypadající prostory vytvářejí příjemné prostředí vhodné k léčbě malých pacientů.

Celá univerzita je na jednom velkém kampusu, takže je všechno co ohledně školy potřebujete na jednom místě, navíc je na kampusu i rybníček a malý park, který místu přidává pěknou atmosféru. Celkově kampus budí dojem takového malého městečka.
Průběh výuky, učitelé a vybavenost tříd je v podstatě stejná jako u nás, ale přišlo mi, že se ještě více zaměřují na samostatnou výuku.

Univerzita v Saarbrückenu je poměrně kosmopolitním místem, zejména na technických oborech studuje vysoký počet studentů ze zahraničí. Sárská univerzita je v odlehlejší části města Saarbrücken v obklopení přírody a kampus je velmi velký, nachází se zde všechny fakulty kromě lékařské. Kampus není v jednom architektonickém stylu, v přední části se nachází pár starších budov, jinak jsou zde současné a další se staví, kampus je momentálně rozestavěný. Nachází se zde veliká menza s výběrem až 6 jídel, menší posilovna a sál pro sportovní kurzy za menší semestrální poplatek. Moc se mi líbilo, jak bylo vše na jednom místě a mohla jsem chodit na kurzy různých fakult v jeden den. Mnoho času jsem trávila v knihovnách v areálu, kterých je tu hned několik.

První, co mě napadne, jsou výborné menzy. Přímo na hlavním kampusu byly rovnou 4 s širokou paletou kuchyní za velmi příznivé ceny. Samotné studijní prostory byly příjemné, nic mi nechybělo.

Birarada je instituce sdružující především akademiky za mír, tj. akademiky a akademičky, které podepsali petici za mír v Kurdistánu a poté byli téměř všichni propuštěny z univerzit, některé postihly další tresty v podobě zákazů vycestování do zahraničí nebo vězení. Jsou to tedy velmi srdeční lidé, jimž bylo zamezeno dělat to, co mají rádi a snaží se tak aspoň činit v rámci neziskové organizace. Z pozic státu se jim ovšem nedostává téměř žádné podpory a je tak složité nacházet motivaci pracovat, všichni pracují dobrovolně. Sídlo stáže se nacházelo v blízkosti mého ubytování a bylo velmi příjemné, jediné minus byla chybějící klimatizace, což v horkých Istanbulských dnech nebylo nejlepšé.

​

Univerzita v Heidelbergu má více kampusů. Ty, které jsou blízko centra, jsou moc hezké. Jako na UK sídlí v historických budovách. Já jsem se ale nejčastěji pohybovala na kampusu mimo centrum v Neuenheimer Feld. Zde je většina budov většinou zastaralá a tak nepůsobí moc příjemně. Jako například knihovna, která by si zasloužila určitě zrekonstruovat. Ale univerzita budovy postupně opravuje a nebo staví zcela nové. Jako například budova CIID, kde také z části sídlí Parazitologie, která je zcela nová a moderní. Jinak je zde k dispozici vše potřebné. Menza, dva obchody, drogerie, pekárna a kavárna.

Univerzita měla rozlehlý kampus uprostřed přírody a v okolí hor. Samotné budovy byly povětšinou v betonovém moderním stylu.

​

Předměty i praxe jsem realizovala nejen v Bruselu, ale i v 25 minut vzdáleném Louvain la Neuve. Prostory, ve kterých jsem studovala byly moderně vybavené, k dispozici jsme měli materiály od školy (papíry, sešity, psací potřeby atd.) včetně občasného vypůjčení tabletů.