Oproti Česku jsem pozorovala poměrně velké rozdíly, ve výuce teoretické, praktické, v přístupu ke studentům i v přístupu studentů ke studiu. Je dobré zmínit, že ve 4. ročníku VŠEOB probíhá výuka primárně formou bloků, kdy vždy student stráví 1 nebo 2 týdny na 1 oddělení. Většinu semestru jsem tak rotovala na praxích. Je dobré počítat s tím, že pak není tolik příležitost např. zapadnout mezi studenty na seminářích apod.
Většina přednášek i seminářů byla na velmi dobré úrovní, i když na ně chodilo dost málo studentů. Přednášek z neurologie se například skoro pravidelně účastnili pacienti a některé přednášky probíhali spíše seminární formou. Němci jsou zvyklí se aktivně a sebevědomě účastnit výuky a výuka je celkově dynamičtější. To stejné platí pro praxe – na OVGU nechodí studenti na oddělení „na kukandu“ na 90 min., ale výuka probíhá v týdenních blocích a student se někdy opravdu stává spíš součástí týmu, pokud se to povede, a oproti ČR má určitě jiné postavení.
Za vyzdvihnutí pak stojí tzv. Skillslab, což je organizace praktické výuky různých dovedností (odběr biolog. materiálu, sono, kanylace, ...), na které se student (i jako Erasmus) může v průběhu celého semestru přihlašovat.