.png){kind=small}
Jeden z velkých strašáků, co se týče zahraničního studia, je obava, že se ocitneme v cizí zemi, sami, bez přátel. I já jsem byla zpočátku nervózní a měla jsem strach, že si nenajdu kamarády. A moji kamarádi v Česku se mi za to hrozně smáli.
Neboj se objevit
Hostitelské univerzity od samého počátku organizují a nabízí nejrůznější akce pro nově příchozí studenty, kde se jim nabízí možnost seznámit se s ostatními a navázat kontakty. Sice to ze začátku může být zvláštní pocit, jít na akci, kde nikoho neznáš, úplně sám, ale když tu odvahu sebereš a objevíš se tam, věř tomu, že po akci už někoho znát budeš. Na příští akci můžete jít spolu. A další a další přátelé se začnou přirozeně, sami nabalovat.
Osobní zkušenost
Můj příjezd do Heidelbergu byl upřímně strašný. Autobus měl obrovské zpoždění a málem jsem si nestihla vyzvednout klíč od koleje. Měla jsem však štěstí, a když jsem přišla na kolej, zjistila jsem, že tam nejsou peřiny a nebudu mít pod čím spát. Neznala jsem ani své spolubydlící, nikoho. Naštěstí už byla v Heidelbergu Markét Popelářová (ji též můžete znát z tohoto blogu). Ten den pořádala party a já jsem byla pozvaná. Vybalila jsem tedy jen rychle kufry, osprchovala jsem se a vyrazila. Markét jsem do té doby osobně neviděla, byla jsem unavená, otrávená a nervózní, ale na té party jsem se objevila. V ten večer jsem se seznámila se svým nejlepším kamarádem, který mě provázel celým pobytem v Heidelbergu – s Tomim z Maďarska.
Neboj se odmítnout
Během svého zahraničního pobytu se potkáš s ohromným množstvím lidí. Většinu z nich si nejspíš nebudeš ani pamatovat. Většina nových známých však bude skvělá a známostí s nimi nebudeš nikdy litovat. Může se ti ale taky stát, že narazíš na někoho, kdo ti příliš nesedne, nebo tě bude dokonce obtěžovat. S takovými lidmi nemá smysl ztrácet čas – Erasmus je totiž krátký a šíleně rychle uteče! Když ti bude někdo nepříjemný, neboj se mu to dát najevo a odmítnout další kontakt.
Osobní zkušenost
Když už jsem kolem sebe měla supr partičku dalších zahraničních studentů a byli jsme společně ve městě, řekl si o mé číslo nějaký místní kluk. Byla jsem už opilá a v dobré náladě, a tak jsem mu ho dala. Pozval mě na rande. Šla jsem ven s klukem, kterého jsem si ani nepamatovala. Objevil se malý svízel přítula, který mě od začátku chtěl chytat za ruku a objímat. Vlastnosti pro mne u muže neakceptovatelné. Celou dobu se mě snažil psychologicky analyzovat a sahat na mě a tvrdil mi, že je to normální. Podle mého názoru to ale určitě normální nebylo. Otevřeně jsem mu řekla, že je mi nepříjemné, jak se ke mně chová, a po krátkém rozhovoru na toto téma jsem se usnesli, že si půjdeme každý svou cestou. Kdybych jeho pokusy o sblížení mlčky snášela, mohlo by moje utrpení trvat o mnoho déle.
Neboj se otevřít
Ne všichni jsou extroverti. Je naprosto pochopitelné, že některým lidem trvá hodně dlouho, klidně i několik let, než si k někomu vytvoří dostatečnou důvěru, aby se dokázali svěřit i s hodně osobními věcmi. Na Erasmu jsme ovšem daleko od rodiny a našich nejlepších přátel, kterým můžeme prozradit i ta nejniternější tajemství. Jenže je potřeba si uvědomit, že na Erasmu je nás takových spousta. Nemusí to jít vidět, ale třeba i tvoji noví kamarádi, se kterými se znáš pár týdnů, touží po tom se někomu s něčím svěřit. Neboj se proto někomu otevřeně říct, co cítíš, z čeho máš radost nebo obavy. Osoba, které se otevřeš, to jistě vezme jako přátelské gesto, a třeba tě na oplátku taky využije jako svoji „vrbu“. Je důležité mít kolem sebe lidi, kterým můžeš věřit a kterým se můžeš svěřit, když tě něco tíží. A je důležité, aby v tobě lidé kolem tebe měli to samé.
Osobní zkušenost
Moje katastrofální schůzka ve mně zanechala příšerný pocit, který jsem s někým musela sdílet, protože by mě jinak roztrhl. Svěřila jsem se Tomimu, svému tamějšímu nejlepšímu kamarádovi. Věděla jsem, že jemu věřit můžu. Moje citové výlevy ho nijak neobtěžovaly, a naopak byl potěšen, že jej vnímám jako osobu blízkou.
Jenže přece jenom je to kluk, a o jistých věcech si holka musí promluvit s holkou. Naštěstí jsem si v Heidelbergu našla i skvělou kamarádku, Italku Francesku, se kterou mě seznámil právě Tomi. Jednoho dne jsme si naplánovaly brunch a u skvělého jídla a pití jsme si povídaly o našich holčičích starostech. Od té doby jsem věděla, že až budu potřebovat někomu otevřít své nitro, jsou tady ti dva pro mě.
Neboj se tindrovat
Pobyt v zahraničí je skvělou příležitostí vyzkoušet si, jak funguje randění v cizí zemi. Jistě, není to pro každého. Na spoustu lidí čekají doma partneři, někoho to zase vůbec nezajímá. Někdo se nejraději seznamuje face-to-face. A někdo je otevřen i moderním způsobům seznamování, třeba na Tindru.
V médiích si můžeme přečíst množství odstrašujících reportáží o tom, jak tragicky může skončit Tinder date. Existují ale také páry, které se tímto způsobem seznámily a nyní už mají po svatbě a třeba i děti. Na Tinder můžeš mít jakýkoli názor a žádný není špatný. Pokud ale Tinder používat chceš, určitě se není čeho bát, naopak z toho můžeš vytěžit spoustu zážitků a zkušeností.
Bylo by asi naivní se domnívat, že během Erasmu si na Tindru najdeš svou životní lásku. (Netvrdím ovšem, že se to nemůže stát – možné je všechno!) Je to ale skvělá příležitost, jak si užít nezávazný, příjemný vztah, a ještě k tomu třeba procvičit místní jazyk. Intimní vztahy jsou totiž asi nejefektivnější způsob, jak si jazyk zlepšit. Pokud narazíš na milý protějšek, můžeš v něm najít báječného informátora o kultuře, zvycích a zvláštnostech dané země a daného regionu. Dozvíš se interní informace, kterak obyvatelé Horní nemají rádi obyvatele Dolní, a naopak jak si obyvatelé Dolní myslí o obyvatelích Horní, že jsou naprostí blbci. Dostaneš se na místa, která znají jenom místní a která v průvodcích nenajdeš. Třeba dokonce zjistíš, co si místní lidé myslí o Česku a Češích a jaké o nás kolují stereotypy. A to všechno za použití cizího jazyka, který si potrénuješ jako nikdy předtím. A když přeskočí pověstná jiskra, kdoví, třeba se budete navštěvovat i po tvém Erasmu. 😊
Osobní zkušenost
Moje katastrofální rande mělo ještě jeden důsledek, a to ten, že jsem si zoufale potřebovala „spravit chuť“ a jít na nějakou povedenější schůzku. No jo, jenže jsem se pohybovala pouze mezi ostatními Erasmáky, z nichž byla většina mladší a neuměli skoro německy. (Byla jsem totiž ve svých 25 letech jednou z nejstarších Erasmus studentek, a můj fokus byla němčina.) A tak jsem se uchýlila k Tindru a stáhla si ho.
Z Tindru v Německu jsem byla nadšená. Němci jsou fakt fešáci. Mají úroveň a styl a jsou vysocí a umí se chovat. Byla jsem na několika schůzkách, některé byly lepší, některé horší, mám dokonce podezření, že jsem na jedné byla okradena, ale nakonec jsem se potkala s klukem, se kterým jsem se poté dlouhodobě stýkala. Od začátku jsme se dohodli, že náš vztah bude nezávazný, byl totiž časově limitovaný. On nebyl sice přímo z Heidelbergu, ale měl auto, a tak za mnou jezdil. Trávili jsme spolu příjemné večery, občas mi přivezl víno nebo kafe, povídali jsme si. Komunikace s ním byla vždycky trochu výzva, používal totiž velmi často „Umgangssprache“, jak se říká hovorovému jazyku, byl ale velice trpělivý a ochotně mi vše vysvětlil, když jsem něčemu nerozuměla. I díky němu bylo konečné loučení s Heidelbergem strašně těžké. Dodnes jsme v kontaktu.
Neboj se opít
Měli bychom se vrátit k pravé tváři Erasmu, a to jsou večírky a party, k nimž neodmyslitelně patří také alkohol. Jak všichni víme, alkohol rozvazuje jazyk, a to je obzvlášť v cizojazyčném prostředí více než třeba. Navíc v každé zemi mají lidé trochu jiné chuťové preference, co se alkoholu týče (no ano, jídla samozřejmě také). Kde jinde než na Erasmu můžeš vyzkoušet místní alkoholické speciality, navíc ve víru večírku, obklopen novými kamarády. Alkohol rozproudí zábavu, rozvolní bariéry, sblíží tě s ostatními. A když přebereš, opiješ se a uřízneš si ostudu? No a co? Určitě nebudeš jediný, komu se to povede. Budeš mít aspoň na co vzpomínat. A když ta ostuda bude opravdu k nevydržení, nemusíš se s jejími svědky už nikdy v životě vidět. I to je kouzlo Erasmu.
Osobní zkušenost
Ty vole, co se včera dělo? Vůbec si to nepamatuju, mám všechno tak v mlze… To jsem celá já. Když se opiju, mám okno a ostatní mi musí vyprávět, co se na party stalo. Je to pokaždé trapas, i tak mě to ale neodradí a vždycky se znovu nadšeně vrhám do další akce, ostuda neostuda.
Jo, jednou, bylo to v lednu, jsem v opilosti v Heidelbergu spadla z kola a rozbila si koleno. To byla teprve ostuda! Mám na to památku, koleno se mi ještě úplně nezahojilo. Je půlka dubna.
Neboj se odpočívat
Erasmus, to jsou samé večírky, akce, alkohol, noví lidi, randíčka, do toho ještě někam vecpat školu… Únava? Natürlich! Je úplně normální nebýt na Erasmu 100% nasazený, každý den ready to party, prostě být trošku přesocializovaný. Občas si člověk musí hodit nožky nahoru, být sám a nedělat nic. Uveleb se ve svém pokoji, pusť si svůj oblíbený český seriál (třeba Ulici – Ulice je láska) a odpočívej.
Autorkou článku je
