Finsko - Expectations vs. Reality

Každý má jistě před odjezdem na Erasmus určitá očekávání, možná i předsudky, o tom, co ho v dané zemi čeká. Ani já jsem nebyla výjimkou. O Finsku jsem toho reálně moc nevěděla, věděla jsem pouze o žebříčku, který již několik let po sobě hodnotí Finsko jako nejšťastnější zemi na světě. Jaké další představy jsem o Finsku měla a jak se mi (ne)potvrdily?

Tma

Moje cílové město, Tampere, je poměrně vysoko na severu. Všichni jsme asi slyšeli o polární noci, kdy slunce celý den nevyjde. Tampere sice není za polárním kruhem, ale bála jsem se, že i tak slunce jen tak neuvidím a z neustálé tmy začnu mít brzy deprese. Reálně jsem se tmy bála více než zimy.

Do Tampere jsem přijela 4. ledna. V tu dobu slunce vycházelo kolem 10. hodiny ranní a zapadalo po 3. hodině odpolední. Tedy jsme zde měli cca 5 hodin slunečního světla denně. No a ono to nakonec nebylo nijak hrozné. Tampere je hodně osvícené, a to i díky vánočnímu osvětlení a výzdobě, kterou Finové jen tak nesundávají. Článek píši na konci února a po městě jsou pořád rozvěšená světýlka, která vytváří hezkou noční atmosféru. Člověku pak nevadí se pohybovat po městě ani za tmy. Navíc jsem na Erasmu v letním semestru, tedy denního světla pořád přibývá.

Tip – sami Finové doporučují brát vitamin D, od příjezdu tedy beru tablety, které nedostatek sluníčka trochu kompenzují.

Zima

„Proboha ty jedeš v zimě do Finska?! Vždyť tam zmrzneš!“ běžná reakce, kterou jsem slyšela, když jsem sdělila, kam jedu. Zimu mám ráda, ale stejně jsem očekávala, že několik měsíců nevyleze hodnota na teploměru nad -10°C, poměrně běžné teploty tu budou i pod -20°C a i mně to začne po chvíli vadit.

No a ono ne. Běžná teplota je tu od -5°C do 0°C. tedy nic, na co bych nebyla zvyklá z Čech. Nejnižší teplotu jsem zde zažila -19°C a to bylo pouze jeden den v lednu. Ten den jsem si tedy šla koupit nový, teplý kabát, ten český už na tyto teploty úplně nestačil… Ale jak říká klasik – Není špatného počasí, je jen špatného oblečení. Tedy pod džíny stačí dát punčochy, navléct si vlněný svetr a bude vám krásné teplo. A hlavně nezapomenout rukavice!

Tip – při -19°C člověk konečně pořádně docení roušku.

Ceny

Finsko patří do třetí, nejdražší cenové skupiny zemí, do kterých můžete (s FSV) vyjet. Obecně je znám fakt, že v severských zemích je draho. Před odjezdem jsem tedy počítala s tím, že stipendium mi pravděpodobně nevystačí, na cestu si musím proto nejprve vydělat a stejně se nejspíš neobejdu bez finanční pomoci od rodičů.

Dostala jsem stipendium ve výši 600€ na měsíc. Největší část padne na ubytování. Bydlím na nejdražší koleji, která stojí 380€. Na jídlo a další výdaje mi tedy zbyde přes 200€ měsíčně. Vzhledem k tomu. že školní menzy zde vysoce financuje stát, stojí studentské jídlo 2,70€. V ceně obědu, který je formou bufetu, je salát, hlavní chod, chléb a pití a jídlo je opravdu výborné. Pokud tedy zajdete do menzy každý den na oběd a na večeři si vystačíte s něčím lehkým, vyjde vám stipendium na základní potřeby úplně v pohodě. Tampere je navíc studentské město, tedy i v dalších restauracích mají studentské slevy. Samozřejmě pokud chcete cestovat, případně chodit na party, budete potřebovat sáhnout do jiných rezerv. Zejména alkohol je tu opravdu drahý (velké pivo v baru stojí okolo 8€ a "velké" znamená 0,4l), tedy bez toho bude možná nutné se zcela obejít. Jinak ale není třeba se bát toho, že tu budete z důvodu financí hladovět.

Tip - nejlevnější potraviny najdete v Lidlu. Sortiment není tak široký, jako třeba v K-marketu, ale rozhodně ušetříte.

Lidé

Finové jsou chladní, uzavření, asociální, je těžké s nimi komunikovat... Tuším, že takové nějaké předsudky panují o Finech. Jaká je skutečnost?

Finové nesnáší small talk, neprovozují ho. Neočekávejte tedy, že se s vámi na zastávce, v obchodě, v autobusu jen tak někdo dá do řeči. Finové prostě neplýtvají slovy. To si musíte pamatovat i ve chvíli, kdy se na něco ptáte. Pokud hledáte určitý autobus, který jede tam, kam potřebujete, nesmíte se zeptat: "Jede autobus číslo 5 tam a tam?". V případě této otázky je totiž dost možné, že dostanete strohou odpověď "Ne". Ale pokud se zeptáte "Můžete mi říct, který autobus jede tam a tam?" pak už je možné, že se dozvíte více. Není to ale tím, že by byli Finové nezdvořilí, naopak. Poskytnutí více informací, které pro vás mohou být zbytečné, je považováno za nezdvořilé. Tedy pokud jste tak trochu introverti a asociálové (jako já), je Finsko přesně tou zemí pro vás. Pokud se vám ale přece jen povede s Finy navázat rozhovor, jsou přátelští a nápomocní.

Tip - drtivá většina společnosti mluví anglicky, ale neuškodí naučit se alespoň pár základních frází ve finštině.

Školství

Finské školství patří k nejlepším na světe. Je to i jeden z důvodů, proč jsem chtěla do Finska, abych ho poznala na vlastní kůži a zjistila, jak se liší od výuky v Čechách.

Na Erasmus jsem odjela v době řádící pandemie. Odjížděla jsem s vědomím, že všechny předměty budu mít online. Po příjezdu jsem se ale dočkala příjemného překvapení v podobě zjištění, že alespoň jednu přednášku budu mít prezenčně díky nízkému počtu zapsaných studentů. Zažila jsem tedy prezenční i online výuku a mohu nyní říct, že se nijak neliší od výuky v ČR. Vyučující přednáší látku dle připravené prezentace a výuka je otevřena diskuzi, tedy kdokoliv se kdykoliv může na cokoliv zeptat. Stejné zkušenosti mám i s výukou na FSV. Jediná změna je, že semestr je rozdělen do dalších termů, Letní semestr začíná již druhý týden v lednu. Do konce února běží period III, následuje týdenní volno, a druhý týden v březnu začíná period IV, který končí na konci dubna. V květnu (period V) už většina výuky neprobíhá.

Tip - některé předměty končí na konci period III, některé pokračují dále. Je třeba si toto pořádně prostudovat v sylabu, případně ve finském SISu (název je shodou okolností stejný).

Dalo by se tedy říct, že Finsko předčilo má očekávání. Máte vlastní představy o Finsku a chcete je potvrdit nebo vyvrátit? Napište mi :)

Erasmus na cestě: Co navštívit ve Finsku

Erasmus je mimo studia o poznávání, a kde jinde s poznáváním začít než v zemi, v níž svoje zahraniční studium absolvujete? V tomto článku napíšu pár tipů na místa ve Finsku, která stojí za návštěvu.

Ålandy

Mým prvním výletem, který jsem ve Finsku absolvoval, byl ten na Ålandy (finsky Ahvenanmaa). Jde o souostroví v Botnickém zálivu nacházející se zhruba ve 2/3 trasy z Turku do Stockholmu (blíže švédské metropoli). Toto souostroví náleží Finsku, nicméně požívá poměrně široké autonomie. Zajímavostí pak je, že zde finština není úředním jazykem. Vyplývá z toho především to, že všechny nápisy jsou ve švédštině, což je minimálně zpočátku vašeho pobytu velká výhoda, jelikož švédština je germánský jazyk, tím pádem místopisné pojmy jsou našinci zpravidla srozumitelné.

Na Ålandy je nejjednodušším způsobem dopravy trajekt. Z Turku vyjíždí minimálně 2x denně, přičemž cesta zabere zhruba 5 hodin. Nejlevnější lístek vyjde na 12 €, nicméně je třeba varovat, že je to bez kajuty. Z osobní zkušenosti radím si připlatit za kajutu, 5 hodin už je poměrně dlouhá doba, během níž se člověk potřebuje někde uvelebit, přičemž v interiéru trajektu příliš možností není.

Trajekt vás doveze do místního hlavního města (spíše takového městečka) Mariehamnu. Jeho projití zabere sotva pár hodin. Můžete zde navštívit např. Námořnické muzeum nebo sídlo místního parlamentu. Nejlepší způsob, jak vidět co největší část souostroví, je půjčit si kolo a na něm jej projet. Během hlavní turistické sezony, která zde je od jara zhruba do poloviny srpna, jsou v provozu přívozy pro cyklisty, díky nimž je možné objet daleko větší část souostroví. Kolo se dá v Mariehamnu půjčit, za základní kolo bez přehazovačky zaplatíte 12 € za den. Přehazovačku zde příliš nevyužijete, jelikož terén je poměrně plochý.

Osobně jsem zvolil výlet na nějakých 63 km. Prvním cílem byla rozhledna Uffe på berget vzdálená zhruba 20 km z Mariehamnu, odkud jsem pokračoval ke středověkému hradu Kastelholm a sousedícímu skanzenu Jan Karlsgården. Poslední zastávkou na cestě pak byl místní pivovar Stallhagen, kde je možnost degustovat jak pivo, tak i typické místní produkty. Pak už zbývalo "jen" zdolat zbylé zhruba dvě desítky kilometrů, což po degustaci nebyl ten nejjednodušší úkol.

Laponsko

Část Finska nacházející se za polárním kruhem je jednou z must-visit oblastí. Jde také o jediné místo, kam se vyplatí jet organizovaně, vzhledem k tomu, že Laponsko není samo o sobě nějak extra zajímavé. Prvním místem stojícím za návštěvu je město Rovaniemi ležící přímo na severním polárním kruhu, které je též nazýváno bránou do Laponska. Odsud pocházejí jediní finští vítězové Eurovize, kapela Lordi. Ti zde mají dokonce i své náměstí. Mimo toho se poblíž nachází i Santova vesnička, kterou ocení především milovníci Vánoc.

Co dělá výlet do Laponska zajímavým, je především možnost vidět polární záři. Je ovšem nutné říci, že se musí sejít několik faktorů, abyste něco viděli. Především nesmí být oblačno, dále se musíte nacházet mimo civilizaci v místě, kde je minimální světelné znečištění. Pak už jen stačí mít štěstí, aby tento atmosférický jev nastal. Příjemným zpestřením návštěvy bývají pak aktivity jako je jízda na psích spřeženích, projížďka na sněžném skútru nebo třeba procházka ve sněžnicích.

Laponsko je především ideální destinací pro lyžaře. Nachází se zde několik lyžařských středisek pro sjezdové lyžování. Díky poloze za polárním kruhem můžeme očekávat velmi dobré sněhové podmínky po značnou část roku. Samozřejmostí pak jsou i upravené tratě pro běžecké lyžování.

Rauma

Jedná se o město na západním pobřeží Finska, jehož malebné historické jádro, tzv. Vanha Rauma, je na seznamu světového dědictví UNESCO. V historickém centru nalezneme tradiční pestrobarevné dřevěné domky vytvářející unikátní atmosféru. V nich můžeme najít řadu kaváren, včetně té nejznámější zvané Kontio café, která je proslavena tradičními vanilkovými koblížky. Město je také proslulé výrobou krajky. Návštěva města zabere maximálně půl dne i vzhledem k tomu, že minimálně o víkendu se z něj okolo 3. hodiny odpoledne stává město duchů, jelikož většina obchodů a kaváren touto dobou zavírá. Ideálním dopravním prostředkem je autobus, přičemž cesta z Turku zabere zhruba 2 hodiny.

Tampere

Třetí největší finské město se nachází ve vnitrozemí mezi jezery Näsijärvi a Pyhäjärvi. Podle průzkumu provedeného mezi obyvateli Finska je toto město, kde by chtělo žít nejvíce z nich. Prvním místem stojícím za návštěvu je rozhledna v Pyynikki, která nabízí za příznivého počasí výhled na celé město. Nedaleko se nachází čtvrť Pispala plná dřevěných domků. Dalším zajímavým místem na návštěvu pak je Vapriikki, což je komplex muzeí nacházející se v prostoru bývalé továrny. Mezi zdejšími muzei najdeme např. Muzeum pošty, Muzeum her, ale také Síň slávy finského hokeje, v níž je vystaven nejen pohár pro mistry světa a medaile z MS a olympijských her, ale můžeme zde najít i informace o začátcích a vývoji hokeje v této zemi. Mimo toho si zde můžeme připomenout především MS z roku 1995, kdy Finové poprvé získali zlaté medaile. Pro ty, kteří by měli zájem ochutnat nějaký typický místní pokrm se pak nabízí mustamakkara (černá klobása). Jak už název napovídá, je to klobása podobná jelitu, a i když nevypadá úplně vábně, tak je chutná. Typicky se k její konzumaci (jako téměř ke každému jídlu ve Finsku) popíjí mléko.

Na výlet si můžete vybrat mezi cestou vlakem nebo autobusem, obojí trvá zhruba 2 hodiny, jak z Helsinek, tak z Turku. V tomto případě je nejlepší rozhodnout se na základě ceny, popř. jízdního řádu. Na výlet s přehledem stačí jeden den. Osobně bych doporučil navštívit Tampere spíše v jarních či letních měsících.

Toto byl poslední článek ze série Erasmus na cestě. Doufám, že vás články bavily a třeba někoho přiměly k naplánování návštěvy jednoho z míst, kde se odehrávaly.

Turku a sport

Pokud hledáte ve své erasmové destinaci nějaké sportovní vyžití, tak Turku se jeví jako ideální volba. Mimo toho, že se ve městě nachází řada vhodných běžeckých terénů a město zároveň provozuje řadu hřišť pro venkovní workout. ale jsou zde i dobré podmínky pro organizovaný sport.

Aktivní sport

Funguje zde tzv. Campus Sport, což je systém sportu pro studenty. Jednoduše si zaplatíte členství v hodnotě 44 € za semestr nebo 66 € za akademický rok, a máte neomezený přístup do gymů nebo na organizované hodiny téměř jakéhokoliv sportu. V nabídce za normální situace bylo okolo 8 různě zaměřených posiloven situovaných po celém Turku. Příjemnou vychytávkou pak je, že provozovatel si vede statistiky, kolik osob je zhruba v daný den a čas přítomných v určitém gymu, tím pádem si svou návštěvu můžete naplánovat tak, abyste nemuseli čekat na stroje, atd. Krom toho je také v každém z gymů jedno odpoledne v týdnu trenér schopný poradit především začátečníkům. Mimo toho jsou zde i sportovní haly a tělocvičny. V nich se odehrávají vedené lekce a cvičení. Nabídka je velmi široká, můžeme v ní najít různé kolektivní sporty sporty, skupinové lekce, různá specifická cvičení, ale i na první pohled bizarnosti, jako např. bubble football nebo twerking. Campus Sport pořádá i různé sportovní turnaje.

Já osobně jsem se zde splnil sen, o němž jsem se předtím ani neodvažoval snít a stal jsem se členem univerzitního týmu amerického fotbalu UTU Beaver Hunters. Výjimečnost vidím v tom, že jde o jediný sport, který nabízí možnost zahrát si proti soupeřům z jiných univerzit. Co se týče finanční stránky, tak není třeba se bát nějakých vysokých nákladů, vzhledem k tomu, že ty nejdražší věci (helma a tzv. ramena) vám budou zapůjčeny. Je to také dobrá příležitost, jak se dostat do kontaktu s místními kolegy. Během letního semestru se mi pak povedlo přivést další 2 spoluhráče z řad erasmáků, přičemž oba to nadchlo již po jednom tréninku.

Pasivní sport

Pro ty, kteří chtějí navštívit nějaké sportovní utkání je tu vícero možností.

Jelikož jsme ve Finsku, tak nejpopulárnějším sportem je lední hokej neboli jääkiekko (i když největší členskou základnu má kopaná). V Turku působí jeden z historicky nejúspěšnějších klubů finské Liigy, Turun Palloseura, známý jako TPS. Své zápasy hrají v Gatorade Centeru ležícím na okraji města, přičemž v době zápasů jezdí autobusová linka 100 z centra města přímo před halu. Sezona obvykle trvá od začátku září do poloviny března, dále už záleží na tom, zda TPS postoupí do play-off a jak si v něm povede. Co se týče ticketingu, tak studenti patří mezi tzv. zvýhodněné skupiny, které si mohou zakoupit vstupenky na utkání základní části do horního patra od 10 € pro omezené množství vstupenek nebo za běžnou studentskou cenu 14 €. Co mě osobně velmi překvapilo, byla nemožnost vzít si alkoholický nápoj do hlediště. Ve Finsku jsou zákony striktní a tak je sice možné alkohol prodávat, ale musí být zkonzumován pouze ve vymezených částech haly. Samostatnou kapitolou jsou pak ceny občerstvení. Určitě je lepší spíše počítat s tím, že se na zápase občerstvovat raději nebudete, vzhledem k tomu, že třetinka ne zrovna dobrého piva vyjde na 7 €. Bohužel ani příznivci klobás se zde nedočkají svého oblíbeného přestávkového pokrmu. V nabídce je pouze hot dog. Dalším ve Finsku populárním sportem je florbal neboli salibandy, ve kterém má svou odnož i TPS, které patří ke špičce zdejší F-Liigy. Své zápasy hraje v hale nacházející v jednom ze zdejších kampusů v části Kupittaa. Vstupné na utkání je 10 €, bohužel zde není žádná sleva pro studenty. Každopádně je zajímavé se na zápas jít podívat a porovnat jej se zápasy české ligy. Jak z hlediska návštěvy, tak z hlediska produkční organizace zápasů má člověk pocit, že se jedná o úplně jiný sport, nemluvě o sportovní kvalitě.

Jak už jsem se zmínil, tak nejmasovějším sportem ve Finsku je pro mě poměrně překvapivě kopaná neboli jalkapallo. Zde v nejvyšší Veikkausliize působí klub s názvem Inter Turku. Své zápasy hraje na Veritas stadionu, mimo jiné dějišti 4 zápasů na LOH v roce 1952. Tento tým hraje každoročně o titul. Vstupenky pro studenty jsou za příjemných 5 €. Zde přidám jednu osobní historku, když jsem vyrazil na jeden ze zápasů s italským kamarádem, který doma fandí Juventusu. Bohužel se mi nepodařilo přimět ho ke zveřejnění fotky s šálou Interu Turku a nápisem "Forza Inter!" na jeho Instagram. Druhou možností je pak TPS, které ovšem osciluje mezi Veikkausliigou a druhou nejvyšší soutěží (Ykkönen), přičemž poslední sezoně sestoupili do Ykkönenu. Své zápasy hrají na tomtéž stadionu jako jejich městský rival. Vstupné na zápas pak činí 10 € bez možnosti slevy.