Průvodce po Turku

Když jsem se rozhodoval, zda a kam se na svůj výměnný pobyt vydám, věděl jsem o Turku pouze to, že je to město ve Finsku a že tam hraje TPS (hokejový klub). Pro moje rozhodnutí pak byl klíčový především první zmíněný fakt. Nutno říct, že se jedná spíše o menší město, nicméně jsem za rok pobytu neměl pocit, že by mi cokoliv chybělo. Za jednu z největších výhod tohoto města považuji velké množství lesů a celkově zelených ploch.

Obecné informace

Turku se nachází na jihovýchodě Finska v místě ústí řeky Aury do Botnického zálivu. Žije zde přes 190 tisíc obyvatel, což jej řadí na 6. místo mezi finskými městy. Jedná se o bilingvní město známé též pod švédským názvem Åbo. Sídlí zde také Åbo Akademi, což je jediná univerzita ve Finsku, která má jako vyučovací jazyk švédštinu. Do roku 1809 bylo Turku hlavním městem Finska, nicméně poté bylo hlavní město přesunuto do Helsink, kterým tento titul zůstal dodnes. Zajímavostí pak je, že Helsinská univerzita byla roku 1640 založena právě v Turku. Nedlouho poté, co Turku přišlo o statut hlavního města, jej postihl obří požár, během nějž vyhořela většina města. Nejslavnější zdejším rodákem je bývalý atlet Paavo Nurmi přezdívaný Létající Fin.

Doprava

Dostat se do Turku není příliš složité, na výběr máme z několika možností. Na prvním místě je to vlakem nebo autobusem. Cesta z Helsink zabere oběma způsoby asi 2 hodiny, přičemž za autobus zaplatíte od 3,70€. V tomto směru se nejvíce vyplatí nakupovat jízdenky v předstihu u společnosti Onnibus. Jejich systém funguje tím způsobem, že cena jízdenek začíná na 2,70€ (plus 1€ jakýsi manipulační poplatek) a po určitém počtu prodaných jízdenek se cena zvýší vždy o 1€. Tato společnost disponuje moderními pohodlnými autobusy. Oproti tomu u vlaků (VR) je systém takový, že je zde omezený počet zvýhodněných jízdenek, jejichž cena je pro studenty 6,20€. Nutno připomenout, že k nároku na slevu je třeba být držitelem finské studentské karty. Zvýhodněnou jízdenku se mi jednou podařilo koupit asi 2 dny před odjezdem v hluboké noci, kdy se během předchozího dne dala na daný spoj sehnat pouze za plnou cenu.

Krom toho je v Turku i menší letiště. Z něj operují lety např. do polských měst Gdańsku a Krakówa, litevského Kaunasu, švédského Stockholmu nebo lotyšské Rigy. Většina těchto linek je provozována nízkonákladovými aerolinkami. Finnair pak nabízí vnitrostátní lety do Mariehamnu (Ålandy) a Helsinek. Turku je také přístavním městem. Vyplouvají odsud trajekty do Stockholmu, které zastavují v ålandském Mariehamnu.

Město není nijak rozlehlé, proto ve zdejší MHD fungují celoročně pouze autobusy. Kvalita spojení dost závisí na lokalitě. Jsou tu místa, která mají spojení výborné, ale jsou i taková, kde spojení není vůbec dobré. Co se týče jízdného, tak základní jízdenka platná 2 hodiny vyjde na 3€. Dále je možné koupit si lístek na 24 hodin, který stojí 8€. Nicméně nejvýhodnější je zařídit si tzv. Föli kartu, na níž se dá nakoupit třicetidenní studentský kupón za 35€ (běžná cena je 55€). Pro získání nároku na studentskou slevu je potřeba potvrzení od školy. Osobně jsem za dobu, než mi bylo umožněno zařídit si tuto slevu, zaplatil během týdne za autobus více, než byla cena kupónu. Pokud neplánujete příliš využívat MHD, je zde možnost si nabít na kartu peníze a ušetřit za základní jízdenku 80 centů. Linky jsou koncipovány způsobem, že je zde hlavní přestupní uzel v centru města (uzel Keskusta/Kauppatori), v němž zastavují všechny městské linky. Druhým uzlem pro linky směřující do příměstských oblastí je Puutori, které se nachází asi 5 minut chůze od prvního jmenovaného. Novinkou pro mě bylo, že zde jsou všechny zastávky na znamení, takže je nutné si „zazvonit“ vždy, když se chystáte vystupovat. Totéž platí i pro nastupování, autobus v zastávce nezastaví, pokud si na něj nemávnete. Dalším nezvykem pro mě bylo, že nastupovat do autobusu je možné pouze předními dveřmi, přičemž je nutné si u řidiče buď zakoupit jízdenku za hotové, popř. si „pípnout“ kartou s kuponem. Pokud budete ubytováni v lokalitách, kde není tak dobré spojení, je zde možnost pořídit si kolo, kterých se po městě též pohybuje hodně. Po centru města a kampusu je nejlepší pohybovat se pěšky.

Počasí

Jak jsem se již zmínil, Turku leží na pobřeží Botnického zálivu na samém jihu Finska. Díky těmto faktorům si troufám říct, že zimy zde jsou mírnější než v jiných částech Finska. K tomu je ovšem nutné poznamenat fakt, že během mého pobytu byla nejmírnější zima za posledních 100 let. Řeka Aura, která v zimě běžně zamrzá, tentokrát nezamrzla. Sněhu také nebylo příliš, přestože se objevoval od konce října až do května. Ale většinou když napadl, tak byl během dne či dvou pryč. Teplota v zimě neklesla pod -10°C. Pro člověka, který nemá rád vedra k padnutí, je finské podnebí jako stvořené. Konkrétně v Turku bylo již od počátku dubna počasí na kraťasy, tj. jasno a příjemných 15°C. Během léta se teploty pohybují okolo 25°C, přičemž třicítku překročí málokdy.

Samostatnou kapitolou je pak vzhledem k zeměpisné šířce délka dne. Ne náhodou se Finsko vyznačuje nejvyšším výskytem depresí. V zimních měsících je třeba počítat s tím, že se rozední v 10 ráno a už ve 2 odpoledne se začíná stmívat. Obzvlášť v tomto období je důležité mít nějaký program, mít co dělat. Krom toho doporučuji si s sebou na cestu sbalit vitamin D v jakékoliv podobě. Já osobně v tomto období měl poměrně velké problémy s usínáním. Přesným opakem je pak léto. Nutno říct, že už od posunu času se dny dost rychle prodlužují. Toto celé vrcholí na den zvaný Juhannus. Tou dobou je v Turku možné zažít tzv. bílé noci, kdy se nikdy nesetmí, pouze se na nějakou dobu zešeří.

Vybraná místa

V této části zmíním pár míst, která bych doporučil navštívit.

Turun Tuomiokirkko

Katedrála v Turku. Jedná se o největší dominantu města, která byla postavena již na konci 13. století.

Ruissalo

Jedná se o oázu klidu nacházející se na ostrově poblíž Turku. Na tento ostrov se dá vyrazit autobusem číslo 8 vyjíždějícím z Puutori. Alternativou může v letních měsících být využití přívozu z centra města, který je též součástí sítě Föli. Naleznete zde pláže, z nichž některé jsou vybaveny i veřejnou saunou. Mimo toho je zde golfové hřiště, univerzitní botanická zahrada. Celý ostrov je národním parkem. Nachází se zde také velké množství barevných dřevěných vilek dodávajících tomuto místu na malebnosti.

Aurajoen ranta

Náplavka táhnoucí se od katedrály až k přístavu. Během teplejšího období roku jde o perfektní místo pro procházku, nebo jen na posezení se zmrzlinou. V průběhu letní sezony jsou navíc otevřeny bary na zde kotvících lodích. Zde je ovšem nutné počítat s cenami vysokými i na místní poměry. Nejkrásnější je toto místo ovšem během jara, kdy zde kvetou okrasné třešně.

Naantali

Jedná se o menší město nedaleko Turku, do nějž se dá dostat autobusem patřícím do sítě Föli. Ve městě jsou významná především 2 místa. Prvním je zámek Kultaranta sloužící jako letní sídlo finského prezidenta. Druhým pak je zábavní park Moomin World inspirovaný Mumínky, trolly známé z knih Tove Jansson a též stejnojmenného seriálu. I zde můžete nalézt historické dřevěné domky.

Kirjastosilta

Moderní lávka přes řeku Auru spojující veřejnou knihovnu (kirjasto) na jednom břehu s muzeem moderního umění Aboa Vetus & Ars Nova na břehu druhém. Vyniká především za tmy, kdy je její zábradlí barevně nasvíceno, přičemž barva se každý týden mění.

Kupittaan puisto

Jde o největší park v Turku, který je ideálním místem pro piknik nebo posezení s přáteli. V parku se také nachází stoly s šachovnicemi, bazén, venkovní workout hřiště, v zimě zde pak nalezneme bruslařskou dráhu.

autorem článku je

Daniel Müllern

Studentské stravování v Turku

Než jsem se rozhodl přihlásit se na Erasmus do Finska, měl jsem obavy, jak se mi podaří vyjít s penězi, nutno říct, že moje obavy se ukázaly jako zbytečné. Ve Finsku totiž funguje systém studentských restaurací, o němž se rozepíši na následujících řádcích.

Kdo by si pod takovou studentskou restaurací představil klasickou menzu, jak ji známe z naší univerzity, ten je na omylu. Zdejší systém je navázán na místní studentskou kartu, která je vázána na členství ve studentských „odborech“. Nutno dodat, že ISIC není ve Finsku uznáván jako průkaz studenta. Abyste měli nárok na studentské výhody, je nutné být členem oněch „odborů“. Poplatek za členství, s nímž je spojená studentská karta, je zhruba 55 € za semestr.

Nicméně pojďme k tomu nejpodstatnějšímu, a tím je pochopitelně jídlo. Za porci zde zaplatíte ve většině případů 2,6 € (výjimkou bývají některé pochoutky jako např. vepřová žebra :) , přičemž součástí porce je zpravidla omezené množství hlavního jídla, k tomu neomezeně přílohy, opět neomezený salátový bar a chléb s máslem. Nutno dodat, že v kampusu Univerzity v Turku je možné najít okolo 10 takových restaurací, přičemž každá z nich má v nabídce minimálně 4 různá jídla, takže výběr je skutečně velký. Co se týče kvality a chuti jídla, tak ta je neporovnatelně lepší, než je tomu v českých menzách.

Finská kuchyně a typicky finské produkty

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi se kdysi ne zrovna vybíravě vyjadřoval na adresu finské kuchyně, na což zareagoval finský řetězec pizzerií KotiPizza a vytvořil pizzu pojmenovanou Berlusconi, která později zvítězila v soutěži o nejlepší pizzu světa. Ohledně hodnocení finské kuchyně, je nejdříve potřeba zodpovědět si otázku, co je to vůbec finská kuchyně? Na zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Vzhledem k historii Finska je zřejmé, že na formování její současné podoby měly podíl vlivy především ze Švédska a Ruska. Co se týče jídel jako takových, tak bych řekl, že oproti české kuchyni není tolik v oblibě smažení, ve větší míře je používána zelenina a vzhledem k poloze u moře nemohou chybět ani ryby. Celkově mám pocit, že je zde větší zastoupení zdravých pokrmů. Další rozdíl, který jsem zpozoroval během prvních nákupů, byla rozdílnost pečiva, kdy ve finských obchodech nalezneme minimální množství toho bílého.

Co se týče některých typických produktů, které bych mohl doporučit, zmíním na prvním místě korvapuustit (angl. cinnamon bun), což jsou velmi chutné sladké rolky se skořicí. Ty se dají koupit v podstatě každém supermarketu i kavárně, popř. není ani obtížné si je upéct doma a jsou skvělé ke kávě. Nicméně skutečně nejtypičtějším produktem, kterým jsou Finové schopni ochutit téměř cokoliv, je Salmiakki. Jedná se o slanou lékořici, kterou si můžete koupit samotnou (a osobně bych doporučil ji alespoň jednou za pobyt vyzkoušet), nebo je možné ji sehnat jako příchuť u čokolády, zmrzliny, žvýkaček, pizzy, a dokonce i kondomů.

Z nápojů je tím nejtypičtějším Lonkero, neboli Long Drink. Ten vznikl v roce 1952 u příležitosti helsinské Olympiády. V základním provedení se jedná o nápoj vzniknuvší smícháním ginu s grepovým džusem, nicméně postupem času vznikly různé jiné příchutě, jako např. citronová, pomerančová, brusinková, aj.

Pokud byste chtěli ochutnat finské pivo, tak bych vám doporučil si tento nápad rozmyslet. Místní piva nejsou zrovna dobrá. Bohudík se běžně dá v supermarketech koupit půllitrovka Kozla nebo Plzně v cenové relaci okolo 2,5 €. Pokud byste stejně chtěli vyzkoušet místní, tak doporučuji značku Karhu (Medvěd). Často také bývá dostupná estonská značka A.le Coq, které je pitelnější než místní piva a levnější než ta česká.

Světově nejznámějším finským produktem je nicméně vodka. Zde bych se zastavil u dvou specifických druhů, obou od známé značky Koskenkorva. První, kterou bych doporučil vyzkoušet je tzv. Minttu. Jedná se o vodku s mentolovou příchutí. Doporučuji pít s horkou čokoládu, vznikne tím tekutá verze čokolády After Eight. Druhou variantou je pak ta s příchutí Salmiakki. Tu doporučuji nabídnout přátelům někdy ze začátku pobytu jakožto „small introduction into Finland“ a následně natáčet výrazy jejich tváří poté, co ochutnají.

Jak ušetřit za alkohol

Ke studentskému životu neodmyslitelně patří i alkohol, a Finsko je proslulé jeho vysokými cenami. Ale i tak existují legální možnosti, jak za alkohol ušetřit. Prvním takovou možností je vyhnout se obchodům Alko, které jako jediné mohou prodávat alkohol silnější než 5,5%. Dále bych příliš nedoporučoval konzumaci v restauracích a podobných zařízeních, kde cena za půl litru piva může atakovat i 8 €. V klubech se dá během některých akcí koupit pivo, popř. Lonkero za, na místní poměry, pouhá 4 €. Nicméně co se týče nakupování alkoholu pro vlastní domácí spotřebu, doporučuji si udělat výlet trajektem, ať už do Tallinnu či do Stockholmu/na Ålandy. Zde se dají v palubních free shopech nakoupit boxy obsahující 24 třetinek nápoje za 24 € u Lonker, okolo 17 € u piva. Vzhledem k tomu, že v běžném supermarketu za třetinku piva zaplatíte okolo 1 €, za Lonkero dokonce 2,5 €, ušetříte značné množství peněz. Zde je potřeba si ohlídat maximální povolené množství na osobu. Co se týče tvrdého alkoholu, tak ten se vyplatí kupovat v Tallinnu, konkrétně v obchodu SuperAlko, který byl vytvořený přímo pro Finy jezdící za nákupy levnějšího alkoholu do estonské metropole.

Autorem je

Daniel Müllern

na profil