Erasmus na cestě: Co navštívit ve Finsku

Erasmus je mimo studia o poznávání, a kde jinde s poznáváním začít než v zemi, v níž svoje zahraniční studium absolvujete? V tomto článku napíšu pár tipů na místa ve Finsku, která stojí za návštěvu.

Ålandy

Mým prvním výletem, který jsem ve Finsku absolvoval, byl ten na Ålandy (finsky Ahvenanmaa). Jde o souostroví v Botnickém zálivu nacházející se zhruba ve 2/3 trasy z Turku do Stockholmu (blíže švédské metropoli). Toto souostroví náleží Finsku, nicméně požívá poměrně široké autonomie. Zajímavostí pak je, že zde finština není úředním jazykem. Vyplývá z toho především to, že všechny nápisy jsou ve švédštině, což je minimálně zpočátku vašeho pobytu velká výhoda, jelikož švédština je germánský jazyk, tím pádem místopisné pojmy jsou našinci zpravidla srozumitelné.

Na Ålandy je nejjednodušším způsobem dopravy trajekt. Z Turku vyjíždí minimálně 2x denně, přičemž cesta zabere zhruba 5 hodin. Nejlevnější lístek vyjde na 12 €, nicméně je třeba varovat, že je to bez kajuty. Z osobní zkušenosti radím si připlatit za kajutu, 5 hodin už je poměrně dlouhá doba, během níž se člověk potřebuje někde uvelebit, přičemž v interiéru trajektu příliš možností není.

Trajekt vás doveze do místního hlavního města (spíše takového městečka) Mariehamnu. Jeho projití zabere sotva pár hodin. Můžete zde navštívit např. Námořnické muzeum nebo sídlo místního parlamentu. Nejlepší způsob, jak vidět co největší část souostroví, je půjčit si kolo a na něm jej projet. Během hlavní turistické sezony, která zde je od jara zhruba do poloviny srpna, jsou v provozu přívozy pro cyklisty, díky nimž je možné objet daleko větší část souostroví. Kolo se dá v Mariehamnu půjčit, za základní kolo bez přehazovačky zaplatíte 12 € za den. Přehazovačku zde příliš nevyužijete, jelikož terén je poměrně plochý.

Osobně jsem zvolil výlet na nějakých 63 km. Prvním cílem byla rozhledna Uffe på berget vzdálená zhruba 20 km z Mariehamnu, odkud jsem pokračoval ke středověkému hradu Kastelholm a sousedícímu skanzenu Jan Karlsgården. Poslední zastávkou na cestě pak byl místní pivovar Stallhagen, kde je možnost degustovat jak pivo, tak i typické místní produkty. Pak už zbývalo "jen" zdolat zbylé zhruba dvě desítky kilometrů, což po degustaci nebyl ten nejjednodušší úkol.

Laponsko

Část Finska nacházející se za polárním kruhem je jednou z must-visit oblastí. Jde také o jediné místo, kam se vyplatí jet organizovaně, vzhledem k tomu, že Laponsko není samo o sobě nějak extra zajímavé. Prvním místem stojícím za návštěvu je město Rovaniemi ležící přímo na severním polárním kruhu, které je též nazýváno bránou do Laponska. Odsud pocházejí jediní finští vítězové Eurovize, kapela Lordi. Ti zde mají dokonce i své náměstí. Mimo toho se poblíž nachází i Santova vesnička, kterou ocení především milovníci Vánoc.

Co dělá výlet do Laponska zajímavým, je především možnost vidět polární záři. Je ovšem nutné říci, že se musí sejít několik faktorů, abyste něco viděli. Především nesmí být oblačno, dále se musíte nacházet mimo civilizaci v místě, kde je minimální světelné znečištění. Pak už jen stačí mít štěstí, aby tento atmosférický jev nastal. Příjemným zpestřením návštěvy bývají pak aktivity jako je jízda na psích spřeženích, projížďka na sněžném skútru nebo třeba procházka ve sněžnicích.

Laponsko je především ideální destinací pro lyžaře. Nachází se zde několik lyžařských středisek pro sjezdové lyžování. Díky poloze za polárním kruhem můžeme očekávat velmi dobré sněhové podmínky po značnou část roku. Samozřejmostí pak jsou i upravené tratě pro běžecké lyžování.

Rauma

Jedná se o město na západním pobřeží Finska, jehož malebné historické jádro, tzv. Vanha Rauma, je na seznamu světového dědictví UNESCO. V historickém centru nalezneme tradiční pestrobarevné dřevěné domky vytvářející unikátní atmosféru. V nich můžeme najít řadu kaváren, včetně té nejznámější zvané Kontio café, která je proslavena tradičními vanilkovými koblížky. Město je také proslulé výrobou krajky. Návštěva města zabere maximálně půl dne i vzhledem k tomu, že minimálně o víkendu se z něj okolo 3. hodiny odpoledne stává město duchů, jelikož většina obchodů a kaváren touto dobou zavírá. Ideálním dopravním prostředkem je autobus, přičemž cesta z Turku zabere zhruba 2 hodiny.

Tampere

Třetí největší finské město se nachází ve vnitrozemí mezi jezery Näsijärvi a Pyhäjärvi. Podle průzkumu provedeného mezi obyvateli Finska je toto město, kde by chtělo žít nejvíce z nich. Prvním místem stojícím za návštěvu je rozhledna v Pyynikki, která nabízí za příznivého počasí výhled na celé město. Nedaleko se nachází čtvrť Pispala plná dřevěných domků. Dalším zajímavým místem na návštěvu pak je Vapriikki, což je komplex muzeí nacházející se v prostoru bývalé továrny. Mezi zdejšími muzei najdeme např. Muzeum pošty, Muzeum her, ale také Síň slávy finského hokeje, v níž je vystaven nejen pohár pro mistry světa a medaile z MS a olympijských her, ale můžeme zde najít i informace o začátcích a vývoji hokeje v této zemi. Mimo toho si zde můžeme připomenout především MS z roku 1995, kdy Finové poprvé získali zlaté medaile. Pro ty, kteří by měli zájem ochutnat nějaký typický místní pokrm se pak nabízí mustamakkara (černá klobása). Jak už název napovídá, je to klobása podobná jelitu, a i když nevypadá úplně vábně, tak je chutná. Typicky se k její konzumaci (jako téměř ke každému jídlu ve Finsku) popíjí mléko.

Na výlet si můžete vybrat mezi cestou vlakem nebo autobusem, obojí trvá zhruba 2 hodiny, jak z Helsinek, tak z Turku. V tomto případě je nejlepší rozhodnout se na základě ceny, popř. jízdního řádu. Na výlet s přehledem stačí jeden den. Osobně bych doporučil navštívit Tampere spíše v jarních či letních měsících.

Toto byl poslední článek ze série Erasmus na cestě. Doufám, že vás články bavily a třeba někoho přiměly k naplánování návštěvy jednoho z míst, kde se odehrávaly.

Turku a sport

Pokud hledáte ve své erasmové destinaci nějaké sportovní vyžití, tak Turku se jeví jako ideální volba. Mimo toho, že se ve městě nachází řada vhodných běžeckých terénů a město zároveň provozuje řadu hřišť pro venkovní workout. ale jsou zde i dobré podmínky pro organizovaný sport.

Aktivní sport

Funguje zde tzv. Campus Sport, což je systém sportu pro studenty. Jednoduše si zaplatíte členství v hodnotě 44 € za semestr nebo 66 € za akademický rok, a máte neomezený přístup do gymů nebo na organizované hodiny téměř jakéhokoliv sportu. V nabídce za normální situace bylo okolo 8 různě zaměřených posiloven situovaných po celém Turku. Příjemnou vychytávkou pak je, že provozovatel si vede statistiky, kolik osob je zhruba v daný den a čas přítomných v určitém gymu, tím pádem si svou návštěvu můžete naplánovat tak, abyste nemuseli čekat na stroje, atd. Krom toho je také v každém z gymů jedno odpoledne v týdnu trenér schopný poradit především začátečníkům. Mimo toho jsou zde i sportovní haly a tělocvičny. V nich se odehrávají vedené lekce a cvičení. Nabídka je velmi široká, můžeme v ní najít různé kolektivní sporty sporty, skupinové lekce, různá specifická cvičení, ale i na první pohled bizarnosti, jako např. bubble football nebo twerking. Campus Sport pořádá i různé sportovní turnaje.

Já osobně jsem se zde splnil sen, o němž jsem se předtím ani neodvažoval snít a stal jsem se členem univerzitního týmu amerického fotbalu UTU Beaver Hunters. Výjimečnost vidím v tom, že jde o jediný sport, který nabízí možnost zahrát si proti soupeřům z jiných univerzit. Co se týče finanční stránky, tak není třeba se bát nějakých vysokých nákladů, vzhledem k tomu, že ty nejdražší věci (helma a tzv. ramena) vám budou zapůjčeny. Je to také dobrá příležitost, jak se dostat do kontaktu s místními kolegy. Během letního semestru se mi pak povedlo přivést další 2 spoluhráče z řad erasmáků, přičemž oba to nadchlo již po jednom tréninku.

Pasivní sport

Pro ty, kteří chtějí navštívit nějaké sportovní utkání je tu vícero možností.

Jelikož jsme ve Finsku, tak nejpopulárnějším sportem je lední hokej neboli jääkiekko (i když největší členskou základnu má kopaná). V Turku působí jeden z historicky nejúspěšnějších klubů finské Liigy, Turun Palloseura, známý jako TPS. Své zápasy hrají v Gatorade Centeru ležícím na okraji města, přičemž v době zápasů jezdí autobusová linka 100 z centra města přímo před halu. Sezona obvykle trvá od začátku září do poloviny března, dále už záleží na tom, zda TPS postoupí do play-off a jak si v něm povede. Co se týče ticketingu, tak studenti patří mezi tzv. zvýhodněné skupiny, které si mohou zakoupit vstupenky na utkání základní části do horního patra od 10 € pro omezené množství vstupenek nebo za běžnou studentskou cenu 14 €. Co mě osobně velmi překvapilo, byla nemožnost vzít si alkoholický nápoj do hlediště. Ve Finsku jsou zákony striktní a tak je sice možné alkohol prodávat, ale musí být zkonzumován pouze ve vymezených částech haly. Samostatnou kapitolou jsou pak ceny občerstvení. Určitě je lepší spíše počítat s tím, že se na zápase občerstvovat raději nebudete, vzhledem k tomu, že třetinka ne zrovna dobrého piva vyjde na 7 €. Bohužel ani příznivci klobás se zde nedočkají svého oblíbeného přestávkového pokrmu. V nabídce je pouze hot dog. Dalším ve Finsku populárním sportem je florbal neboli salibandy, ve kterém má svou odnož i TPS, které patří ke špičce zdejší F-Liigy. Své zápasy hraje v hale nacházející v jednom ze zdejších kampusů v části Kupittaa. Vstupné na utkání je 10 €, bohužel zde není žádná sleva pro studenty. Každopádně je zajímavé se na zápas jít podívat a porovnat jej se zápasy české ligy. Jak z hlediska návštěvy, tak z hlediska produkční organizace zápasů má člověk pocit, že se jedná o úplně jiný sport, nemluvě o sportovní kvalitě.

Jak už jsem se zmínil, tak nejmasovějším sportem ve Finsku je pro mě poměrně překvapivě kopaná neboli jalkapallo. Zde v nejvyšší Veikkausliize působí klub s názvem Inter Turku. Své zápasy hraje na Veritas stadionu, mimo jiné dějišti 4 zápasů na LOH v roce 1952. Tento tým hraje každoročně o titul. Vstupenky pro studenty jsou za příjemných 5 €. Zde přidám jednu osobní historku, když jsem vyrazil na jeden ze zápasů s italským kamarádem, který doma fandí Juventusu. Bohužel se mi nepodařilo přimět ho ke zveřejnění fotky s šálou Interu Turku a nápisem "Forza Inter!" na jeho Instagram. Druhou možností je pak TPS, které ovšem osciluje mezi Veikkausliigou a druhou nejvyšší soutěží (Ykkönen), přičemž poslední sezoně sestoupili do Ykkönenu. Své zápasy hrají na tomtéž stadionu jako jejich městský rival. Vstupné na zápas pak činí 10 € bez možnosti slevy.

Erasmus na cestě: Gdańsk

Gdańsk, přístavní město na severu Polska, v němž byly napsány významné kapitoly evropské i světové historie, se tak trochu náhodou stal další destinací mých erasmových cest. O možnosti návštěvy tohoto místa jsem se dozvěděl od svých přátel. Vzhledem k tomu, že Polsko nepatří mezi mé oblíbené země ani mezi ty, které by mi přišly zajímavé na návštěvu, jsem od tohoto výletu v podstatě nic neočekával. O to příjemněji mě pak toto město překvapilo.

Doprava a ubytování

Dostat se do Gdańsku není vůbec obtížné a už vůbec ne nákladné. Společnost Wizz Air totiž provozuje přímou linku z Turku, přičemž zpáteční letenka je k mání od 20 €. Abych byl upřímný, tak za těch 10 € za jednu cestu člověk dostane mnohem lepší služby, než by dostal za nesrovnatelně vyšší cenu u ČSA. Na dopravu po městě samotném jsou nejlepším dopravním prostředkem vlastní nohy, výjimkou je cesta z a na letiště. Na použití MHD doporučuji stáhnout si aplikaci Jakdojade, v níž najdete jízdní řády, navíc si přímo v ní můžete zakoupit jízdenky. Osobně jsem jezdil zdarma díky tomu, že jsem obdržel kredit 10 Zlotých za registraci. Jedna jízdenka vyjde na 2 Zloté (zhruba 50 centů). I ubytování se mi povedlo najít poměrně levné, když jsem za pronájem bytu v samotném centru přes Airbnb zaplatil 88 € za 3 noci.

Co navštívit

Gdańsk vytváří spolu s Gdyní a Sopoty konurbaci u pobřeží Baltského moře. Jak jsem již zmínil, odehrály se zde důležité události evropské i světové historie. Mimo jiné zde začala 2. světová válka. Ve městě je proto postaveno moderní muzeum tohoto konfliktu, které v Polsku vzbudilo krátce po svém otevření vlnu kontroverze, když došlo k zásahu vládnoucí strany do obsahu expozic muzea, aby šlo především o zobrazení války z polského pohledu.

Nicméně Gdańsk je především přístav, v jehož loděnicích vzniklo hnutí Solidarność (Solidarita) vedené Lechem Wałęsou. Toto hnutí bylo hlavní opoziční silou, která stála za koncem komunistického režimu v Polsku. Zajímavostí je, že místní letiště je pojmenováno podle stále žijícího Wałęsy. V místě bývalých loděnic je pak vybudováno Evropské centrum Solidarity. Toto místo jsem při návštěvě nemohl vynechat už jenom kvůli tomu, že město bylo protkáno různými připomínkami 30. výročí pádu Železné opony v roce '89. Mimo jiné zde nalezneme muzeum zabývající se historií tohoto hnutí, ale i disidentských hnutí, jež působila v ostatních zemích Východního bloku. Rozhodně doporučuji jít na prohlídku, která vyjde na 15 Zlotých i s audioprůvodcem. Jako bonus pak střecha této stavby inspirované vzhledem doků nabízí výhled na celý přístav, nad nímž se majestátně tyčí typické přístavní jeřáby.

Perlou Gdańsku je především staré město s příjemnou atmosférou a krásnou architekturou zastoupenou především pestrobarevnými domky. Většina těchto památek se nachází v okolí Dlugé ulice. Můžeme zde nalézt například Neptunovu kašnu, jeden ze symbolů města, vedle níž se nachází místní radnice. Na první pohled zaujme Žuraw, což je nejstarší přístavní jeřáb v Evropě. Vzhledem k tomu, že jsme v silně katolickém Polsku, nelze opomenout ani kostely. Tím největším a nejvýznamnějším je kostel Panny Marie, mimochodem jde o největší cihlový kostel na světě. Na město je dobré se podívat také z vrchu, k tomuto účelu poslouží ruské kolo AmberSky.

Jakožto sportovní fanoušek jsem nechtěl vynechat návštěvu zdejšího stadionu, jednoho z dějišť EURO 2012. Tento stánek, který přijal za svůj místní klub, Lechia Gdańsk, mě svým vzhledem zaujal už při samotném turnaji. Celý design stadionu je koncipován tak, aby připomínal pro Gdańsk nejtypičtější produkt: jantar. S tím ovšem vznikl problém, jelikož zástupci klubu si nepřáli, aby stadion byl vyveden v barvách Arky Gdynia, hlavního rivala Lechie, a tak byly v ochozech místo původně plánovaných žlutých zvoleny zelené sedačky.

Na prohlídku Gdańsku jako takového vystačí 2-3 dny, pokud máte více času, tak jej můžete využít k prohlídce Gdyně a Sopot nebo třeba k pouhému "válení se" na jedné z pláží na břehu Baltu.

Stravování

Jelikož poznávání pomocí chuťových pohárků považuji za ten nejlepší způsob poznávání, podělím se zde i o pár tipů, co byste určitě měli ochutnat. Vzhledem k tomu, že se nacházíme u moře, tak považuji za nezbytné zajít do restaurace na nějakou dobrou rybu. Já jsem konkrétně vyzkoušel tresku po kašubsku a mohu s chutí doporučit. Dalším typickým pokrmem, které jsem ochutnal, byl žurek, neboli polévka z žitného kvásku. A vzhledem k tomu, že jsme v Polsku, nemůžeme vynechat ani pirožky. Co pak potěší konto je fakt, že zdejší cenová hladina je v podstatě totožná s tou, na kterou je člověk zvyklý z Česka.